Úvodní stránka | Filozofie pro život

Termíny konání kurzu v jednotlivých městech zjistíte na "tomto odkazu".

Chtěli byste lépe poznat sami sebe a svět, který nás obklopuje? Máte otázky a hledáte odpovědi? Existuje více cest, jak je najít. A jednu z nich odjakživa nabízí filozofie.
Když se dnes řekne slovo filozofie, často si představíme teoretickou disciplínu odtrženou od praktického života. Tento kurz vám přiblíží filozofii takovou, jaká ve své podstatě je: srozumitelnou a užitečnou v našem každodenním životě.
Seznámíme se s nejvýznamnějšími myšlenkami velkých civilizací z historie lidstva, jejichž hodnoty jsou však platné i dnes. Budeme o nich mluvit, navzájem je srovnávat a odhalovat skryté souvislosti mezi nimi. Výsledkem budou praktické rady pro vnitřní růst a odhalení našich potenciálů.
Společně nahlédneme do světa zajímavých otázek týkajících se etiky a lidských hodnot, soužití mezi lidmi a logiky a zákonů dějin. Kurz podněcuje naše vlastní hledání souvislostí a odpovědí na otázky o smyslu, principech a zákonech života.

1. PŘÍRODNÍ FILOZOFIE

K čemu slouží etika a morálka a co nám přinášejí do života? Co jsou to ctnosti a co neřesti? Existují věčné, nadčasové hodnoty platné v každé době a na každém místě?

Číst dál

Podle klasické filozofie byla etika vnímána jako klíč ke skutečnému rozvoji lidské bytosti. Kromě toho byl vždy patrný vztah mezi rozvíjením etických hodnot a objevováním smyslu našeho vlastního života. Nadčasová etika je základním stavebním kamenem pro budování vnitřního světa, skutečného opěrného pilíře člověka.

Ústředním pojmem etiky je pojem „ctnost“. A „ctnostnější člověk“ je ekvivalentem vyjádření „silnější člověk“ (lat. virtus = ctnost, virilis = silný). Čím je člověk schopnější uplatňovat ctnosti, vnitřní hodnoty, tím silnější se stává v nejrůznějších životních okolnostech.

Kromě etiky se v prvním tématu dotkneme i významu pojmů „Philo-Sophia“, „filozofická škola“ a „filozofie jako způsob života“. Ukážeme si rozdíl mezi morálním a intelektuálním životem a nevynecháme ani vysvětlení pojmu „učedník“.

2. ČLOVĚK A UNIVERZUM

Kdo je to člověk? Z jakých úrovní je složen člověk a univerzum? Jaké zákonitosti ovlivňují jejich vývoj? Proč je důležité mít na zřeteli důsledky svého jednání?

Číst dál

V klasických východních a západních kulturách se setkáváme s různými filozofickými pojetími člověka, vesmíru a přírody. V člověku odjakživa hoří touha poznat a pochopit nejen viditelné, ale i neviditelné zákony přírody a naučit se s nimi žít v souladu a harmonii.

Mikrokosmos i makrokosmos jsou prostoupeny stejnými zákony, které mají své rozmanité projevy, podle toho, na které úrovni je pozorujeme. Sluneční soustava stejně jako i život jednotlivce má svůj skrytý smysl, cestu a směr. A stejně jako ve fyzice každý tlak vytváří protitlak, tak i na jiných úrovních života každá příčina má svůj důsledek.

Během druhého tématu se kromě klasického západního a východního pojetí člověka a univerza seznámíme také s významem pojmů „vědomí“, „dharma“ a „karma“.

3. ODKAZ DÁVNÉ INDIE

Co se skrývá v posvátném indickém textu „Bhagavadgíta“? Jak se v indické filozofii vysvětluje smysl vnitřního boje? Jak se správně rozhodnout?

Číst dál

Posvátné texty nám vždy přinášejí mezi řádky nějaký odkaz nebo poselství. Prostřednictvím symbolů se můžeme napít ze studnice Pravdy a Poznání. Otevírají nám brány vnitřního světa, ve kterém se střetávají protichůdné hlasy, přičemž snahou člověka je zorientovat se v nich a dosáhnout vnitřní rovnováhy a klidu. Mezi takové texty patří i Bhagavadgíta.

Mnohá učení, včetně indických, vnímají život jako sled příčin a důsledků, které se cyklicky střídají během evoluce. A v této hře a střídání dvou doplňujících se sil se uprostřed nad nimi nachází bod harmonie.

Základní otázkou v tomto tématu je ta, jak se může člověk naučit jednat „správně“, ale dotkneme se i zajímavých pojmů, jako je „reinkarnace“.

4. ZÁHADY TIBETU

Jakým zákonům podléhá cesta vnitřního rozvoje? Co všechno dokáže lidská mysl? Tomu se věnuje starobylý tibetský text „Hlas Ticha“, který sloužil jako příručka obsahující rady učedníkům.

Číst dál

Filozofka 19. století H. P. Blavatská svým titánským dílem navázala na starodávné tibetské texty, přinesla světu poznání a připomněla odvěkou tradici přenášení moudrosti z učitelů na učedníky. Svým životem a prací šířila ideu bratrství mezi lidmi a jednoty mezi člověkem a celou přírodou.

Dílo „Hlas Ticha“ představuje maják na cestě poznání a rozvoje sebe sama. Poukazuje na zvláštnosti jednotlivých úseků, jejich úskalí, výzvy i příležitosti, se kterými se na této cestě setká každý, kdo si přeje uslyšet hlas duše.

Téma se bude kromě života a díla H. P. Blavatské zabývat samotným textem „Hlas Ticha“, třemi ctnostmi učedníka, smyslem vnitřního růstu a pojmy „koncentrace“, „iluze“, „touha“ či „jednota“.

5. BUDDHISTICKÁ FILOZOFIE

Je možné se přiblížit k pochopení smyslu našeho života? Dá se překonat bolest a utrpení? Jak najít vnitřní harmonii?

Číst dál

Mnoho filozofů se zabývalo jednou z nejzákladnějších otázek člověka: jaký smysl má jeho existence a jak tento smysl najít? Život není jen „procházka růžovou zahradou“, často je poznamenán bolestí nebo nějakou formou utrpení a nouze. Jak v něm přesto najít rovnováhu a štěstí?

Princ Siddharta Gautama Buddha na tyto otázky hledal odpovědi. Na pokraji smrti vysílením pochopil, že žádný extrém není správný a že pouze Zlatá střední cesta může člověka přivést k harmonii. Jeho učení je nesmírně praktické a obsahuje konkrétní rady, jak uchopit svůj život do vlastních rukou a při tom se vnitřně rozvíjet.

Téma nám přiblíží Buddhovu životní cestu hledání odpovědí. Seznámíme se s jeho učením o Zlaté střední cestě a Čtyřech vznešených pravdách, jejichž součástí je Osmerá ušlechtilá stezka vedoucí k překonání „utrpení“ v životě.

6. MOUDROST ČÍNY

Co je malé a co velké já v nás? Jak dosáhnout řádu ve společnosti? A jaký význam mají obřady a tradice?

Číst dál

Konfucianismus, který ovlivňuje čínské myšlení již téměř 2 500 let, nabízí eticko-politické zřízení založené na principech bratrství, řádu a harmonie. Jeho uspořádání společnosti, vedené nejschopnějším a nejctnostnějším člověkem, je odrazem harmonie v univerzu.

Nabízí racionální sociální řád založený na etice a vzdělání zdůrazňujíce důležitost osobního rozvoje člověka. Dosažení vyšší úrovně společnosti podmiňuje dosažením vyšší úrovně u jednotlivců, kteří společnost tvoří. Proto Konfucius zastával názor, že mezi etikou a politikou není ve své podstatě rozdíl.

V tématu si představíme osobnost a život učitele Konfucia, jeho systém fungování společnosti nazývaný Li, charakteristiky člověka Ju a také význam tradic a obřadů k dosažení harmonie.

7. VÝZVA ŽIVOTA VE SPOLEČNOSTI

Je soužití problémem nebo výzvou? Jaké jsou hlavní překážky při vytváření soužití? Do jaké míry je jednotlivec zodpovědný za problémy světa?

Číst dál

Téma soužití bylo pro člověka důležité od počátku věků. Všichni totiž žijeme ve vztazích a vazbách a naše jednání má vliv na životy ostatních. Proto lidstvo vždy hledalo hodnoty, na jakých je možné vystavět dobře fungující společnost. Pokud je našlo a staly se základem pro politiku, existovala naděje na uskutečnění jednoty.

Současné společnosti zažívají řadu problémů a postoje jednotlivců vůči nim jsou různé. Někteří se je snaží ignorovat a jiní hledají řešení a zkoušejí vše, co je v jejich moci. Jisté je, že se před problémy tohoto světa nedá nikdy zcela utéct.

V rámci sedmého tématu se budeme zabývat úlohou jednotlivce ve společnosti a hledat způsoby, jak přispět k tvorbě lepšího světa.

8. PLATON A „MÝTUS O JESKYNI“

Je svět opravdu takový, jaký ho vidíme? Skutečně ho známe, nebo žijeme v síti iluzí? Jsou Ideje Dobra, Krásy, Pravdy a Spravedlnost v každém z nás? Skrývají se odpovědi v symbolickém příběhu „Mýtus o jeskyni“?

Číst dál

Svět, ve kterém žijeme, není zdaleka dokonalý, a přesto byl podle učení Platona vytvořený dle dokonalých pravzorů, stejně jako člověk. Dokonalost proto má v potenciálu a přirozeným cílem evoluce je plně ji rozvinout. Jak toho však dosáhnout?

Platon toto téma prozkoumal do hloubky a odhalil, že jednou z velkých překážek člověka na cestě vlastního rozvoje je iluze, které často podléhá a která napomáhá jeho „uvěznění v jeskyni“. Vypráví o tom symbolickým, avšak velmi výstižným jazykem v příběhu „Mýtus o jeskyni“. Podíváme se na klíče, kterými můžeme odemknout poselství tohoto mýtu.

Téma se bude zabývat životem Platona a jeho učením o Světě Idejí, o Duši, pronikneme za symboly „Mýtu o jeskyni“ a nezapomeneme ani na Platonova velkého učitele Sokrata.

9. ARISTOTELES

Jaké hodnoty jsou důležité pro dobré soužití? Potřebujeme k dobrému životu štěstí? V čem štěstí spočívá? A jaké cesty vedou ke skutečnému poznání?

Číst dál

Co je člověk člověkem, touží po poznání, snaží se pochopit zákonitosti, které řídí jeho bytí, přírodu, univerzum. Z toho vycházel i Aristoteles, mnohými považovaný za polyhistora, když hledal, jaké nástroje k nalezení poznání má člověk k dispozici.

Štěstí je jedna z nejzákladnějších potřeb člověka, a proto se i jím Aristoteles zabýval velmi podrobně. Dosáhnout dlouhotrvajícího velkého štěstí a dokázat ho rozeznat od malého krátkodobého…, to není třeba nechávat náhodě. Proto Aristoteles popisuje ctnosti jako síly duše, které nám pomáhají uchopit život do vlastních rukou, pokud je rozvíjíme.

Představíme si Aristotelovu teorii poznání, zamyslíme se nad způsoby dosahování velkého lidského štěstí a nad vlivem úrovně poznání a štěstí na soužití mezi lidmi.

10. PLOTIN A NEOPLATONICKÁ ŠKOLA

Jak podle moudrosti neoplatoniků vytvářet soužití? Proč se stala Alexandrie centrem kultury a poznání? Jak souvisí egyptská Alexandrie s římskou filozofií?

Číst dál

Neoplatonismus, filozofický směr starověkého Říma sehrál významnou roli v rámci dějin lidstva. Prostřednictvím eklektické filozofie ukázal, že téměř všechny náboženské a filozofické směry mají společný základ.

Vyzdvihl důležitost skutečného bratrství mezi lidmi, které je založeno na toleranci, pochopení a respektu. Vychází z poznání, že lidské duše mají společný pramen, a že síla lásky je tím, co nám pomáhá navrátit se k němu, k nám samým a k sobě navzájem.

V desátém tématu si řekneme, jak vysvětlují neoplatonici vznik univerza, cestu lidské duše, její možnosti „očišťování“ pomocí vědomé morálky, rozjímání a harmonizace všech úrovní člověka.

11. DŮLEŽITOST VÝCHOVY

Jaké jsou vlastnosti dobrého člověka? Do jaké míry ovlivní výchova a vzdělání charakter člověka? Na základě čeho se rozhodovat a zvolit si?

Číst dál

Mnozí filozofové se zabývali tím, jaké potenciály se v člověku skrývají a co znamená být dobrým, probuzeným, uvědomělým člověkem. Zároveň hledali cesty, jak takových stavů dosáhnout, a přinášeli poznání o tom, která z nich je platná. Shodovali se v tom, že bez úsilí a systematičnosti se k cíli dojít nedá, což je přínos vzdělání a výchovy nejen v dětském věku.

Každý z nás se mění a formuje i v dospělosti. V dětství nás tvaruje naše rodina a okolí, v dospělosti je utváření nás samých v našich rukou a prostřednictvím sebevzdělávání a sebevýchovy se sami stáváme odpovědnými za vytvořené dílo, které je zároveň kamínkem v mozaice společnosti, lidstva a celého světa.

Podíváme se na hodnoty vzdělávání a výchovy, na pedagogické principy ve filozofii, na význam vzdělání pro soužití a na vztah mezi vzděláním a občanským zapojením.

12. EGYPT

Jak propojit duchovní a fyzický svět v každodenním životě? Jaké bylo egyptské pojetí lidské duše a posmrtného života? Na jakých principech fungovala starověká egyptská společnost? Jaké možnosti nabízela jednotlivci a co od něj očekávala?

Číst dál

Stejně jako se v některých kulturách morálka chápe jako cesta k dosažení toho, co je náboženské, v případě Egypta je proces opačný: náboženství je tak silné, že z něj plyne přirozená a vitální morálka. Jelikož ve světě bohů vládne spravedlnost, logicky se snaha o její dosažení přenáší i do celé společnosti.

Morálka v Egyptě není jen teorií, ale představuje životní styl a základní pramen života v pyramidálním uspořádání společnosti. Potvrzením toho jsou i rady a ponaučení některých faraonů, vezírů a egyptských mudrců, které nám i dnes pomáhají pochopit sebe sama a naši roli. Mohou nám též pomoci vykonávat dobře, radostně a zodpovědně své povinnosti.
Odhalíme také, jak starověcí Egypťané chápali člověka a jeho bytí po smrti, co pro ně znamenala osobnost faraona a představa Nebeského Egypta.

13. ŘÍM A STOIKOVÉ

Kdo je to světoobčan a kde má svůj domov a vlast? Je možné sjednotit rozdíly do harmonického celku? Co znamená skutečná svoboda podle stoiků?

Číst dál

Stoicismus, naplno projevený v době Římského císařství, přenesl z epochy helénizmu mnoho hodnotných myšlenek. Jeho představitelé svým jednáním také ukázali, že tyto myšlenky jsou použitelné v praktickém životě a že v těžkých časech se lze vyhnout úpadku pomocí etiky a změny pohledů a postojů. Vyzdvihneme ideu „člověka-světoobčana“, jejíž naplnění bylo cílem velkého Římského impéria.

Stoická nauka shrnuje smysl vědomého a vyrovnaného jednání a vysvětluje, že skutečnou svobodu člověk zažije, pokud je schopen zharmonizovat vlastní přirozenost se svou vyšší podstatou.

Probereme pojmy jako „ataraxie“ (vnitřní stabilita), „svoboda“, „úsudek“ a „správné zásady“. Seznámíme se se stoickým vnímáním Univerza a člověka a základních zákonů, které se odrážejí v obou.

14. DĚJINY, PAMĚŤ A ZKUŠENOST

Proč zkoumat dějiny? Co se z nich můžeme naučit a jakou roli v nich hrajeme my sami? Kdo píše dějiny? Dokážeme je posuzovat objektivně? Jaké jsou historické prameny poznání?

Číst dál

Různé národy k dějinám přistupovaly velmi rozmanitě a zkoumaly je jako vědu, filozofii, zdroj morálního ponaučení nebo jako něco posvátného. Ve sledu událostí nacházely určité zákonitosti, stejně jako je můžeme vnímat v životě jednotlivce.

Zkoumáním dějin může člověk získat cenné bohatství v podobě zkušeností. Pokud se dokážeme z dějin poučit, pochopit je a vzít si z nich ponaučení, můžeme je uplatnit v přítomnosti, což nám umožní stát se aktivním a vědomým tvůrcem své budoucnosti.

Vzpomínky na minulost, ať už se týkají jednotlivce nebo společnosti, mohou být pozitivní i negativní. V obou případech však mají vliv na náš každodenní život. Minulost je naší součástí a ovlivňuje naši přítomnost. Abychom z ní mohli vytěžit maximum, je třeba ji zkoumat co nejobjektivněji, bez přikrašlování, přehánění nebo vynechávání toho, co se nám nelíbí. Proto budeme zkoumat zákonitosti dějin, možnosti jednotlivce změnit svět, vliv dějin na člověka, filozofii a logiku dějin a také jejich paměť a objektivitu.

15. DĚJINY A MYTOLOGIE

Jsou mýty jen vymyšlenými příběhy ze starých časů? Proč se přesto přenášejí skrze takové množství generací? Jak můžeme mýty vnímat a co nás mohou naučit?

Číst dál

Čím hlouběji do dějin pronikáme, tím více se setkáváme s mýty. Je zajímavé, že je nacházíme v mnoha kulturách po celém světě a nezřídka jsou si velmi podobné, jako např. mýty o potopě či labyrintech. Kdo a proč je vytvořil?

Mýty nám svým symbolickým jazykem přinášejí nejen poznání dějin, ale nabízejí mnohem více. Mýty lze „odemykat“ klíčem historickým, psychologickým, numerologickým, astronomickým a dalšími. Podle toho, který z nich použijeme, nám mýtus otevře brány do odpovídající dimenze. Jsou plné symbolů, jejichž poznání nám umožňuje nahlédnout nejen hlouběji do významu mýtů a dějin, ale také do tajemství přírodních zákonitostí a člověka samotného.

Pozastavíme se spolu nad smyslem dějin a mytologie, podíváme se na konkrétní klíče interpretace mýtů, na základní symboly, jejich vlastnosti a význam, a připomeneme si i některé tradiční mýty.

16. HISTORICKÉ CYKLY

Opakuje se historie? Máme nyní lepší dobu pro rozvoj, než jakou měli naši předkové? Je pravdivá tzv. „teorie věčného návratu“? Jaký význam má dnešní doba a jakou roli v ní hrajeme?

Číst dál

Čas je relativní pojem, ale přesto nás silně ovlivňuje, protože představuje jednu ze skutečností, díky níž se ve světě orientujeme. Jeho běh v přírodě vnímáme prostřednictvím střídání období, přičemž každé z nich si spojujeme s jistými charakteristikami. Tato období se střídají a zároveň se opakovaně navracejí do téhož momentu, ačkoli vždy v trochu pozměněné formě.

Ve starých kulturách světa se plynutí času spojovalo také s mnohem většími cykly, než jsou jen roční období. Tyto velké cykly se vyznačovaly jistými specifickými charakteristikami. Když je poznáme, můžeme lépe chápat smysl a okolnosti doby, ve které právě žijeme, což nám umožní přiblížit se k poznání své vlastní úlohy v dané době.

V tomto tématu budeme zkoumat charakteristiky dnešní doby, historické cykly, zákonitosti dějin a také pojmy jako „éry“ a „jugy“.

17. SVOBODA A OSUD

Je osud předurčený? Má člověk možnost svobodné volby? Do jaké míry je tvůrcem vlastní budoucnosti?

Číst dál

Podle klasické filozofie nám život směřující k archetypům umožňuje stát se lepšími, spravedlivějšími, krásnějšími a chytřejšími bytostmi. Člověk by proto neměl být jen pasivním divákem, ale aktivním účastníkem, který svými rozhodnutími a vědomým jednáním v přítomnosti vytváří dějiny a buduje budoucnost.

Jedním z důležitých nástrojů na cestě lidského života je svoboda. Tématem správného chápání svobody se zabývali filozofové všech dob a mnozí shodně dospěli k závěru, že jejím nejdůležitějším projevem je svoboda volby, avšak s plným vědomím možných důsledků a s převzetím odpovědnosti za ně.

V závěrečném tématu se budeme věnovat nejen otázce svobody a vytváření budoucnosti, ale také pojmy, jako jsou „archetypy“, „logos“, „evoluce“ a „vědomí“.

CVIČENÍ Z PSYCHOLOGIE

Součástí kurzu jsou cvičení rozvíjející schopnosti člověka: pozornost, koncentrace, paměť, imaginace, vůle atd.

Filozofie pro život

1. PŘÍRODNÍ FILOZOFIE

2. ČLOVĚK A UNIVERZUM

3. ODKAZ DÁVNÉ INDIE

4. ZÁHADY TIBETU

5. BUDDHISTICKÁ FILOZOFIE

6. MOUDROST ČÍNY

7. VÝZVA ŽIVOTA VE SPOLEČNOSTI

8. PLATON A „MÝTUS O JESKYNI“

9. ARISTOTELES

10. PLOTIN A NEOPLATONICKÁ ŠKOLA

11. DŮLEŽITOST VÝCHOVY

12. EGYPT

13. ŘÍM A STOIKOVÉ

14. DĚJINY, PAMĚŤ A ZKUŠENOST

15. DĚJINY A MYTOLOGIE

16. HISTORICKÉ CYKLY

17. SVOBODA A OSUD

CVIČENÍ Z PSYCHOLOGIE

Reference